VÝCHODNÍ ČÁST - CATANIA, TAORMIINA, SYRAKUSY, ETNA
Východní část ostrova jsme si i kvůli předpovědi počasí k výstupu na Etnu nachali na druhou polovina naší dovolené. Výchozím bodem pro nás byla Catánia, ze které jsme využívali veřejnou dopravu do okolních měst. Na východní straně ostrova jsme navštívili právě Catánii, Taorminu, Syrakusy a den jsme strávili výstupem na přilehlou sopku Etnu.
DEN PÁTÝ - VLAKEM DO TAORMINY
Vlak
jel na čas, jízdenka se nám v klidu podařila koupit přes aplikaci a
tak jsme se mohli vydat prozkoumat Taorminu. Vlakové nádraží je pod
kopcem a do centra Taorminy, které se nachází na kopci, se dostanete
přesednutím na autobus, který má dobrou frekvenci a zastávka je před vlakovým nádražím - běžte s davem. Město je to krásné,
čisté a na kopci, takže jsou krásné výhledy na moře a z černobílého náměstí i na Etnu, která byla lehce zahalena v oparu.
Každopádně centrum Taorminy je opravdu maličké, určitě Vám budou stačit třeba dvě hodinky času. Veškeré "turistické cíle "
Taorminy jsou dobře vyznačené z hlavní třídy nebo se nacházejí
přímo na ní, takže nic nemůžete minout. Jediné, co by se minout dalo, by
mohla být nejužší ulička na hlavní třídě. 😀 Je trochu
škoda, že tak krásné baráčky jsou plné obchodů s luxusním zbožím.
Chvíli jsme si přišli jak na Pařížské ulici v Praze. Naproti tomu mají
opravdu krásně zakomponované restaurace s venkovním posezením, které dýchají pravou italskou atmosférou.
Tady to byl oproti západní (klidné) části ostrova trochu šok. I takto v mimosezóně bylo centrum plné turistů a jejich výletních skupin. Po chvíli neustálého se vyhýbání ostatním, jsme se rozhodli sejít procházkou dolů k moři. Taormina má takto v docházkové vzdálenosti své dvě oblázkové pláže. Vstup do vody byl tak trochu náročnější, ale voda byla opět tak čistá, že jsme alespoň viděli kam šlapeme. Pokud byste si chtěli užít písčitou pláž, můžete využít veřejnou dopravu do Letojjani.
Po odpoledni stráveném u moře jsme se ještě chtěli před odjezdem zpátky do Catánie projít po večerní Taormině. Pešky se nám nahoru opravdu nechtělo a původně jsme chtěli využít lanovku, která zajišťuje spojení mezi centrem na kopci a oběma oblázkovými plážemi. Každopádně oproti prázdninám jednorázovou cestu zdražili na 6 eur, což není rozhodně málo, za tak krátkou cestu, navíc fronta byla opravdu dlouhá. Daleko lepší volbou je nechat se zpátky do centra vyvézt autobusem za 2,50 euro. Pokud Vám to tedy pan řidič za 2,50 nechá, respektive mu dejte přesně. 😀 Pokud už se Vám zpátky nahoru nebude chtít vracet, můžete ještě zajet do sousedního Giardini Naxos, kde se také nachází pláže a malé centrum, ale není to vyloženě turistický bod této části ostrova.
V Taormině je určitě největším turistickým tahákem divadlo, kde můžete pozorovat i západ Slunce nad Etnou. Pokud se Vám ale nechce dávat 14 euro, tak relativně dobře je vidět zapadající slunce nad Etnou i z "černobílého" náměstí Piazza IX. Aprile, kde mimochodem ten večer hrála krásná hudba. No a za tmy jsme tentokrát využili pro zpáteční cestu autobus Interbus, který odjížděl z centra Taorminy a nemuseli jsme tak řešit přesedání z autobusu na vlak směřující do Catánie. Tak pokud nebudete mít potřebu zkoušet vlak na cestu do Taorminy, autobus je lepší volbou, protože Vás doveze bez přesedání až nahoru do Taorminy.
DEN ŠESTÝ - SYRAKUSY
Šestý den strávený na cestách, respektive dalším přesunem nás jen utvrdil v tom, že bychom nechtěli absolvovat zběsilou jízdu autem po všech památkách Sicílie a snažit se toho stihnout, co možná nejvíce. Lehce unaveni jsme se vydali na prozkoumání Syrakus. Prý by se Syrakusy na východní části ostrova neměly vynechat. Město je čistě historickým tahákem. Pokud Vás historie příliš nezajímá, tak zde asi příliš času nestrávíte. My jsme se z autobusové zastávky vydali rovnou na přilehlý ostrůvek Ortigia, na který vcházíte okolo sochy Archimeda. Ostrůvek celý vklidu obejdete za hodinku a s cestou podél moře je to příjemná procházka. V podstatě tak projdete všechny turistické cíle, které toto bývalé starověké centrum nabízí. Dopoledne se v přední části ostrůvku konal trh, zřejmě pravidelně, a tak jsme si zde po projití ostrůvku dali oběd z místních produktů.
MHD jsme tu nepoužili, do centra Syrakusy respektive k Parko Archeologico Neapolis jsme došli za krátkou dobu pěšky. Vstupné do celého areálu stojí 13 eur. My jsme přišli asi hodinu a půl před zavíračkou a vše jsme si stihli projít. Dalo by se tu samozřejmě strávit i mnohem více času. A jestli to stojí za to? Areál je hezky udělaný, procházíte zelení a přírodou k daným turistickým tahákům jako je Řecké divadlo, Římský amfiteátr nebo Appolonův chrám. Je to zajímavé i pro historické barbary jako jsme my - za 13 eur jsme to nevnímali jako vyhozené peníze. Po cestě na autobus jsme se ještě zastavili v místní bazilice - Madonna delle Lacrime, která nás upoutala už od příjezdu. Jedná se o moderní stavbu kostela a můžete se jít podívat dovnitř - velice zajímavá stavba!
Souhrnem jsme v tomto historickém městečku strávili delší odpoledne, prošli si ostrůvek Ortigia, kde jsme si užívali výhled na moře z místní "promenády", procházkou přes město jsme se dostali k Nepolis parku a jeho okolí a cestou zpět jsme se zastavili u baziliky. Rozhodli jsme se jet zpátky autobusem v šest hodin, a tady se všichni už na první zastávce do autobusu nevešli. Ale spoje s Catanií jsou velice frekventované. Musím říct, že jsme z různých informací a průvodců od Syrakus čekali asi víc, a tím, že město nemá blízkou pláž se nedal slunečný den trávit jinak, než ve městě.
DEN SEDMÝ - CATANIA A PLÁŽ S VÝHLEDEM NA ETNU
Pro sedmý den jsme zvažovali různé možnosti. V plánu bylo buď zůstat v Catánii a pořádně si ji konečně projít nebo výlet do Enny či do dvou dalších menších výškových městeček Ragusa a Modica. Každopádně historické a vysoko položené městečko jsme již viděli v Erice a v podstatě je to všechno na stejné brdo, tak jsme rozhodnutí ohledně plánu na další den nechali na ráno. Ráno jsme si chtěli zajít na snídani a domluvit se tam, každopádně v centru se konal velký vetešnický trh, kde jsme sami strávili nějaký čas a něco koupili - Československou bankovku. 😀 Navíc bylo v neděli všude plno a tak bylo horší najít místo pro snídani. No a najednou bylo skoro poledne, takže plán byl jasný - zůstáváme v Catánii.
Samotná Catánie nás mile překvapila, hlavně její centrum. Navíc jsme bydleli asi 500 metrů od hlavní třídy, tak jsme to měli opravdu blízko. Veškeré hlavní památky jsou právě na hlavní třídě a jsou to krásně stavby - Piazza Universita, Basilica Saint Agata, na náměstí je pak fontána of the Elephant, kde večer hrají umělci busket - je to tu moc příjemné. Tady pak můžete projít branou do parku Giardino Pacini, v jehož okolí se konal výše zmíněný trh. V ulici vedle se pak nachází místní rybí trh. Jen pár metrů nad "Sloní fontánou" se nachází Greek-Romano Theatre. My jsme vevnitř nebyli, divadlo jsme navštívili v Syrakusy, ale vstupné je přijatelné a navíc je to dost zajímavě schované mezi budovami, tak pokud nebudete mít čas navštívit Syrakusy, tohle by mohlo být zajímavé. Při hledání snídaně jsme pak narazili na tuto památku Benedictine Monastery of San Nicolo l´Arena, která sousedí s kostelem. Ale proč ji tady hlavně zmiňuji - všimli jsme si, že je možné procházet se na střeše budovy, podívat se tak můžete na Catánii z výšky. Byla neděle a jako jediný den zavírali dříve, o dvě minuty jsme to nestihli, což jen podtrhovalo to, jak se nám ten den vše dařilo. 😀 Vedle v ulici od hlavní třídy je pak Piazza Del Duomo a je to krásná budova.
My jsme si pak dali procházku k autobusovému nádraží odkud jsme se chtěli jet podívat na místní pláž. Nebýt Googlu, tak ani nevíme jaké číslo autobusu hledat a kde orientačně stát. Pak už jsme se jen místních zeptali, zda také čekají na autobus. Některé linky autobusu mají na nádraží konečnou a znovu se nastupuje na druhé straně kruhového objezdu.
Tady pokračovalo štěstí našeho dne. Pan řidič
nám nechal jízdu sice zadarmo, autobus tím směrem jel, ale nakonec
zahnul do průmyslové zóny, kde jsme pak raději vystoupili a po
státní silnici jsme se vydali 2 km zpět k pláži. U pláže jsou pak po celé
silnici zastávky autobusů s písmenem D, takže pro cestu k pláži využijte tuto linku. Ale dobrá
nálada nás stále neopouštěla, a to je hlavní. Pozitivní na tom bylo, že
jsme se vlastně dostali až na jižní část celé Catánské pláže Sppiagia Libera 3, kam jsme vlastně ani původně nechtěli. Veřejné části pláží jsou obecně v Catánii hodně kritizované, kvůli nepořádku a odpadkům, ale za nás to bylo v pořádku. Samotná
pláž má ale něco do sebe, málokde se budete koupat v říjnu v čistém
a relativně teplém moři s výhledem na doutnající sopku a nad hlavou
Vám budou vzlétat a přistávat letadla. Pláž se totiž nachází v
těsné blízkosti odletových drah. V neděli nás neminul posun času, a
tak slunce zapadalo dřív. Vzhledem k tomu, že jsme měli čas, zpátky
do města jsme šli směrem nahoru přes celou Catánskou pláž a
brodili se teplým mořem, vlastně to byl nakonec moc hezký den.
DEN OSMÝ - VÝŠLAP NA ETNU
Pro výšlap na tento krásný přírodní živel jsme vytvořili samostatný článek,
kde jsme Vám popsali organizaci veřejné dopravy a samostatný
výšlap. Pokud nechcete aby Vás něco překvapilo, tak si ho určitě
přečtete, protože pro nás to překvapení docela bylo, ale byli jsme na něj připraveni. Jinak samotný výšlap na Etnu a samotná sopka se určitě zařadila k nejkrásnějším zážitkům Sicílie. Krásně nás vytrhla z městské turistiky posledních dní.
PŘESTUPNÍ ALBÁNIE
Na
letišti v Albánii jsme měli sedmi hodinový přestup a tak jsme se
rozhodli vypravit se na otočku do centra města a dát si oběd, jídlo zde stojí třeba i oproti Sicílii pár koroun. Tirana
sama o sobě není úplně turistickým tahákem, u turistů je oblíbené
spíše vedlejší Drače. Ale proč sedět tolik hodin na letišti.
Dopravu z letiště zajišťují pouze autobusy společnosti Lumia.
Pokud projdete z letiště okolo KFC, které budete mít po pravé
straně, uvidíte malé parkoviště s autobusy označené Tirana-Airport.
Jízdenky lze koupit online, ale pokud si kvůli přestupu nechcete
vyměňovat peníze a nebudete mít k dispozici data, lze si lístky
koupit i u řidiče, který už je vybavený i terminálem. Jízda stojí 5
euro a autobusy jezdí každou hodinu v celou. U nápisu na náměstí jsme pak vyfotili i rodinku ze Sicílie - jaká náhoda.
Co Vás může v Albánii na letišti překvapit si můžete přečíst v našem cestovatelském tipu.