DOPRAVA A VÝŠLAP NA ETNU ZA PÁR EURO
JAK SI VÝŠLAP NAPLÁNOVAT?
To, že se jedná o přírodní živel a vysoko položenou sopku napovídá, že počasí nebude stálé. Velkou výhodou je, že je možnost výstup podniknout po celý rok, lanovka je totiž v provozu, jen má v zimě kratší interval. Jak jsem již zmiňovala v jiném článku, tak jsme sledovali předpověď počasí už z domova. Přesná byla foreca.cz i weawoow.com. Věděli jsme, že potřebujeme alespoň 3 dny na západní straně a na východní straně ostrova 4 dny. Lepší počasí hlásili na druhou polovinu týdne a tak jsme si nechali Catánii a její okolí a tedy i Etnu do této části týdne. Hlásili nám v podstatě jasno/polojasno na tři dny - sobota, neděle a pondělí. Vzhledem k tomu, že jsme měli předem veškeré informace, rozhodli jsme se, že nechceme jet o víkendu, kdy bude nejspíše více turistů. Navíc pondělí nakonec vyšlo jako nejhezčí den a tak jsme si tento výšlap nechali na náš poslední den na Sicílii. Doporučujeme tedy nechat si pro výšlap k dispozici alespoň dva dny a vyberte ten lepší.
Etna je činná sopka, proto je zapotřebí sledovat i její činnost, je totiž možné, že přístup na ní nebude možný. Deset dní po našem návratu proběhla na Etně erupce doprovázena lávou. Podívaná to musela být nádherná, ale výstup určitě neumožnila. Co se týká říjnového počasí, než jsme se dostali na odkrytá místa kráteru dalo se dokonce jít chvíli v tričku. Na plošině každopádně neuvěřitelně fouká a díky tomu je tam i relativně zima, určitě si s sebou nezapomeňte vzít bundu, čepici nebo i rukavice. Na výšlap vám postačí botasky, sem tam je jen budete muset vysypat od písku a kamínků. Pro zahřátí je v horní stanici lanovky menší restaurace.
Teď ke konci listopadu, kdy píšu tento cestopis a ze zvědavosti koukám na počasí na Etně, je už pokrytá sněhem. Na Etně je totiž i možnost lyžování, středisko je to malé, ale proč ne. Po rozhovoru s místním jsme zjistili, že když počasí přeje dá se jezdit koncem listopadu/začátkem prosince až do března. Nedávno měli sníh dokonce i v květnu, ale to prý nebývá často.
DOPRAVA NA ETNU - VELKÉ PŘEKVAPENÍ!
Turisticky přístupná je Etna ze dvou stran, z jižní zázemím turistické strany a severní, kterou si musíte vyšlápnout po svých a která je delší. My jsme zvolili klasickou variantu z jižní strany od Rifugio Giovanni Sapienza, už jen proto, že jsme k Etně jeli veřejnou dopravou. Na této straně se nachází parkoviště, restaurace a výchozí bod lanovky. Výchozí bod trochu bije do očí - klasické obchůdky se suvenýry, turistické centrum jak má být - ale i my jsme si po zdolání kráteru za odměnu koupili magnetku na památku.
Základní a naprosto zásadní věc, kterou jsme se dočetli byla, že pokud se chystáte jet na Etnu veřejnou dopravou naprosto šíleně poptávka turistů převyšuje nabídku autobusů, což znamená jediné - prostě na Etnu neodjedete. A tady začalo přemýšlení nad tím, jak je možné, že takto žádoucí turistické místo není zajištěno autobusovou dopravou po celý den. Ale když se dostanete na Sicílii, tak Vám to jasné bude hned. Navíc jsou zde zřejmě ruku v ruce s místními taxikáři za menší malou domů.
V komentářích jsme se pak dočetli, že si někdo snad kupoval i lístek předem. Byli jsme z toho trochu zmatení a tak jsme hned ve čtvrtek večer co jsme přijeli do Catánie vydali zjistit do kanceláře AST, jak tedy řešit lístky. Pracovník nám potvrdil, že lístky předem koupit nelze, vždy se koupí ráno a jsou platné pouze v daný den a že i v tuto dobu je stále hodně turistů. Dočetli jsme se, že by měla být možnost koupit si lístky i přes systém AST, respektive online, kde je prý trochu složitější registrace. S tímto zkušenosti nemáme, ale někteří měli jízdenky v telefonu.
ALE POJĎME K TOMU, JAK TO FUNGUJE
Dopravu na Etnu zajišťuje společnosti AST a je zapotřebí koupit si v jejich kanceláři, která je pár metrů od zastávky autobusu lístek. Kancelář otevírá v 7:00, každopádně už tak 15 - 20 minut po sedmé hodině jsou lístky vyprodané. Aby jste měli jistotu, že se do autobusu vejdete, je zapotřebí přijít ještě před sedmou hodinou. My jsme dorazili v 6:35 před kancelář a byli jsme první, do dalších 15 minut dorazilo asi dalších 15 lidí a dovnitř se pouštělo opravdu až v 7:00. Ve frontě za námi se objevila turistka z ČR se dvěma malými dětmi, která o tomto systému kupování lístků netušila, takže se předchozí den do autobusu nedostala. Naštěstí měli ještě jeden den k dobru a na Etnu se tak s námi podívaly. Lístek jsme měli v kapse, takže se nám ulevilo a šli jsme se na roh občerstvit do kavárny. Kavárna je asi jedna z mála, která má otevřeno takto brzy, a to i díky tomu, že se majitel kamarádí s dopravci na Etnu. Ale to nevadí, kavárna i majitel dobrá a záchody k dispozici.
Autobus odjíždí od zastávky č. 7 (na straně autobusového nádraží před nádražím vlakovým). Zastávku určitě najdete, už tam stála fronta lidí, když jsme někdy v 7:30 přicházeli na zastávku. Frontu organizoval zástupce dopravní společnosti, vždy se Vás zeptá jestli máte koupený lístek a pokud ne, pošle Vás do kanceláře pro jeho koupi. Hned první slečna, kterou tam poslal se vrátila zpět, že už lístky neprodávají a tak jí pan organizátor postavil na druhou stranu a byla první v řadě lidí bez lístku.
Odhadem i takto mimo prázdniny je opravdu vyprodáno už 20 minut po 7:00. Takže u zastávky č. 7 uvidíte dvě řady, jednu kratší, a to lidí, co si stihli koupit lístek v kanceláři a lidí, kteří nestihli. Ale myslím, že spíš než to, netušili, jak to tu funguje. Mezitím co jsme stáli ve frontě a čekali na autobus, chodili naprosto v klidu a pohodě další a další lidi, kteří měli nabalené svačinky a batůžky a těšili se na výstup na Etnu. Někteří dorazili dokonce i chviličku před osmou hodinou, avšak všichni byli zařazeni do druhé fronty bez lístků, takže to pak pro ně muselo být docela nepříjemné překvapení.
Zarážející na celé té organizaci je to, že se organizátor ani prodejce lístků neinformují o kapacitě míst. Dále to, že v kanceláři neprodají lístky do posledního místa a pak by prostě ukončili jejich prodej. U nás zbylo v autobuse asi pět míst. Takže těchto pět míst obsadili lidmi z druhé fronty bez lístků. I přesto, že pan organizátor fronty musel vědět, že má místo jen pro pár dalších, kteří neznají systém, neustále dál a dál řadil lidi do druhé fronty a nechal je tak čekat stejně jako nás 40 minut. Avšak my jsme čekali s tím, že na tu Etnu opravdu odjedeme. V době, kdy jsme odjížděli zůstalo na autobusové zastávce dobrých 50 lidí, kteří se do autobusu nedostali. Tohle se prostě nedá pochopit. 😀 V sezóně se prý občas stává, že přistaví i druhý autobus, ale to se u nás nestalo. No a pak přijde ta sranda, naběhnou na Vás řidiči taxíku, že Vás tam rádi odvezou za 35 euro na osobu. Uber také vyjde na nemalé peníze.
Autobus pak vyjíždí v 8:00 a po cestě je jedna půl hodinová zastávka, kde by Vás měli lanařit průvodci pro zakoupení jejich služeb pro výšlap na Etnu. U nás se nic takového nedělo, tím pádem jsme pak postrádali smysl této zastávky. Na místo dorazíte do 2 hodinek. Nazpátek odjíždí autobus od Etny v 16:00. My jsme na Etnu vyšli pešky normálním turistickým tempem a dole jsme pak měli ještě chvíli rezervu, takže se tento časový horizont stihnout dá, pro ty kdo byste z toho měli strach. Cesta zpět byla také docela úsměvná. Autobus totiž vezl i pár lidí, kteří s námi z Catánie původně nejeli, takže i přes to, že se v Sicílii na dálkových trasách stát nemá a i přesto, že si vlastně zaplatíte sezení, tak asi pět lidí na zpáteční cestě dvě hodiny sedělo v uličce. 😀
A CO SAMOTNÝ VÝŠLAP?
Nahoru můžete zvolit více způsobů, na všechny se můžete podívat na oficiálních stránkách Etny www.funiviaetna.com. Na rovinu, nám se za lanovku peníze dávat nechtělo a tak jsme si to vyšli po svých. Už u lanovky jsou dva menší krátery - Silvestri inferiory a Superior. Ohledně výšlapu Vám samozřejmě průvodci, třeba už v autobuse budou říkat, že bez nich se nikam nemůže apod. Oficiálně se ale bez průvodce dostanete na plošinu pod kráter - Torre del Filsofo. Těch lidí co zvolilo tuhle možnost rozhodně nebylo málo.
Nahoru můžete jít dvěma trasami a obě jsou jasně viditelné, což je dobře, protože jsme si po celou dobu výstupu nevšimli žádného značení tras. Buď si trochu protrpíte výšlap přímo pod lanovkou, což je přímější, a tím i znatelně kratší cesta. No a do vrchní stanice lanovky se dostanete za hodinu. Pro menší děti tato trasa dle mého názoru není. Nebo můžete zvolit cestu, kterou jezdí auta, ta je docela odkloněná a o dost delší. U lanovky se pak obě trasy spojí v jednu. Hned vedle lanovky po pravé straně je první velký kráter - Piano Del Lago o Escriva. Cesta k němu se zdá být na hodinu chůze, ale budete tam za chviličku a určitě stihnete i ten. No a směrem doleva se budete pomalu přibližovat právě k plošině pod kráter Etny.
Tahle druhá část trasy je už příjemná, po zpevněné cestě, po které jezdí auta s turisty, kteří mají zaplacený odvoz a průvodce. Z dálky pak uvidíte parkoviště, kde zastavují zmíněná auta s turisty a odtud jdou už i oni pěšky. Buď můžete jít po zpevněné cestě až k tomuto parkovišti, což je vzdáleností delší trasa, ale příjemnější. Nebo je možnost dát si trochu do těla jako my a vyškrábat se do kopce na jeho levé straně. Na plošinu pod kráterem se tak dostanete z levé strany nikoliv z pravé. Tato druhá část trasy nám trvala asi 1,5 hodinky. Jestli to byla rozumná volba trasy asi nedokážu posoudit, spíš než fyzicky je to náročně psychicky, protože se Vám nohy neustále propadávají zpátky. 😀 Ale ten pocit, kdy se dostanete nahoru je k nezaplacení.
Plošinu jsme si obešli, pokochali se výhledy, podívali se, jak od hlavního kráteru odlétal jeden kámen za druhým a naprosto spokojeni jsme se vrátili zpátky dolů. Z této náhorní plošiny pak lidé s průvodci jdou dál směrem ke kráteru a mají na něj pohled z jiné strany. Fotky z této vyhlídky jsou dohledatelné na googlu, jestli to stojí za ty peníze, těžko říct. Myslím, že se zase tak blíž nedostanou, možná jen o malinko lepší úhel výhledu na samotný kráter. Tuhle trasu podniklo i pár lidí bez průvodců, tady ale hodně straší s pokutami tak na to pozor. My jsme byli nadšení, všude okolo atypická příroda, sopka neustále hřměla, což je sám o sobě zážitek. A to, že si vyjdete takové převýšení po svých Vám jen přidá na zážitku. Tak pokud budete chtít pojmout výšlap na Etnu low-cost, tak mi určitě doporučujeme, protože nás tento zážitek stál jen 6,30 euro a to za autobus.
CO DÁLE V OKOLÍ ETNY?
Pokud je pro Vás výlet na Etnu příliš, můžete se zastavit ve městě Niccolosi, které je po cestě. Nazývat ho můžete také jako startovní město pro výlet na Etnu. V samotném Niccolosi, které bylo několikrát zničeno samotnou lávou, se nachází dva menší kopce v oblasti Monti Rosi, ke kterým se můžete vydat i po pěší trase. Na úpatí kopce se potom nachází i menší adventure park stejného názvu. Dále pak na oficiálních stránkách Parco Del Etna můžete najít různé možnosti tras i okolo Etny. Nějakých 30 km od Etny (hodinu od Catánie) se nachází malý zábavní park EtnaLand, zde dejte pozor na otevírací dobu parku.
A co takhle trek na Madeiře?