GIBRALTAR ZA 1  DEN: VEŠKERÉ INFORMACE

VSTUP NA GIBRALTAR

Nejdůležitější informace pro Vás při plánování výletu na Gibraltar bude jaký doklad pro vstup potřebujete. Na internetu jsou často ještě starší, zavádějící informace, ve kterých se dočtete, že budete potřebovat platný cestovní pas. V dnešní době Vám pro vstup na toto britské zámořské území postačí občanský průkaz. My jsme s sebou tedy měli pas, ale před námi ukazovali Němci občanky a bylo vše v pořádku.

V dubnu 2025 vejde v platnost nutnost vyřízení si povolení ETA, když budete chtít vstoupit na území Spojeného království. Nabízí se tu tedy otázka, zda je nutné cestovní povolení i pro vstup na Gibraltar. Pokud to vezmeme z té logické stránky, plným názvem je Velká Británie Spojené království Velké Británie a Severního Irska. Gibraltar není součástí tohoto uskupení, je to v podstatě pouze zámořské území, a ty často mívají svou vlastní imigrační politiku. Gibraltaru se tedy zatím ETA ani jiného zámořského území netýká. Uvidíme jak dopadne dohoda Gibraltaru se Španělskem o systému EES, na kterou pak bude Gibraltar reagovat a přemýšlet o zavedení ETA. Co si z těchto dvou odstavců odnést? Pro vstup na toto zámořské území Vám postačí občanský průkaz.

ZAPLATÍM NA GIBRALTARU EUREM?

Oficiálním platidlem na Gibraltaru je gibraltarská libra nebo klasická britská libra. V obchodech, když jsme si kupovali kávu nebo suvenýr nám euro nevzali. My jsme si žádné peníze nesměňovali, vlastně jsme to ani nezvažovali, tak jsme tu platili kartou. Možná už trochu ohrané pravidlo, ale stále důležité. Když budete v zahraničí platit kartou, vybírejte vždy možnost platit v místní měně státu, ve kterém se nacházíte, nikoliv v české měně. Platba je totiž převáděna nikoliv kurzem Vaší banky ale kurzem terminálu a celkově byste tak na účtu mohli zaplatit až o 12 % více. Svezli jsme se tu ale autobusem na nejjižnější cíp Gibraltaru a zde jsme platili eurem, tady to problém nebyl.

CO VŠE STIHNOUT ZA JEDEN DEN? 

Na přiložené mapě níže se můžete podívat, jaká místa jsme během jednoho dne stihli navštívit, třeba Vám to pomůže v plánování toho Vašeho dne. Pokud máš na Gibraltar jen jeden den, nebo krátší čas vyplatí se některé vstupy rezervovat dopředu online, můžeš tím ušetříš čas ve frontách, kterých se v hlavní turistické sezóně určitě nevyhneš. 

GIBRALTARSKÉ LETIŠTĚ

Bez jakéhokoliv problému rychle přecházíme nejprve španělskou hraniční kontrolou a vzápětí hraniční kontrolou na gibraltarské straně. Hned při výstupu z budovy Vás přivítá jeden z jasných znaků Británie, funkční, červená telefonní budka. Po pár metrech se dostáváme k prvnímu unikátu tohoto nejhustěji osídleného území Evropy, k jeho letišti. Letiště je spravováno vládou Gibraltaru, ale majitelem je Spojené království a využívá ho pro své Královské vojenské letectvo. Každopádně letiště je využíváno také jako civilní a je uměle prodloužené nad vodu. 

Hlavní zvláštností letiště je jeho křižování hlavní španělskou ulicí Churchill Avenue, která za normálních okolností slouží pěším, cyklistům a automobilům. V momentě, kdy dochází k přistávání letadla, zavřou se závory a musí se počkat, až letadlo dosedne. Letový provoz je na letišti omezen na maximálně 5 letů za den a jde většinou o lety s British Airways z britského území. Ještě se pak provozuje pár letů do samotného Španělska, kam jinam, než na Costa Do Sol. 

Jakmile letadlo dosedne přistávací dráha je Vaše. My jsme akorát stihli přistávání letadla, které probíhalo v 11:00. Celkem v den naší návštěvy přistávala pouze dvě letadla, takže jsme měli opravdu štěstí. Jen je škoda, že letadlo přistává z pravé strany a výhled na celé to přistávání je omezen budovou, takže možná že by bylo daleko lepší, kdyby se přistávání  letadla sledovalo ze  samotné hory The Rock. Ale i tak je to hezký zážitek, protože letadlo vidíte relativně zblízka. Na provoz gibraltarského letiště se můžete podívat na oficiálních stránkách a chytnout si tak můžete to své letadlo. Po otevření závor pomalu pokračujeme dále hlavní ulicí Main street k samotné lanovce na horu.

PŘÍRODNÍ REZERVACE UPPER ROCK

Hora je vhodná pro návštěvu celoročně, ale i za naší návštěvy bylo dost větrno, a tak pocitově to nějaký stupeň srazí. Každopádně jsme tu v říjnu byli chvílemi i v tričku. My jsme nahoru hory lanovkou nejeli, ale začínal nám tu začátek naší trasy, po které jsme se na vrchol hory vydali pěšky. Začátek trasy je chvíli stále ve městě a bude Vás čekát pár schodů. Zanedlouho se dostanete do části, která je už přírodní, a po které se budete přibližovat k samotné přírodní rezervaci na Gibraltaru. 

My jsme se od lanovky jako první vydali trasou k Apes Den, k vyhlášené vyhlídce, na které byste měli narazit na největší počet opic. A tímto se dostáváme k další jedinečnosti Gibraltaru. Jedná se totiž o území jediné volně žijící kolonie opic Makaků v Evropě. Traduje se, že pokud zemře poslední z opic, tak musí Británie navrátit území Španělsku. I z tohoto důvodu na opičí gangy na hoře dohlíží dva lidé. Opičky tu žijí v několika skupinách, které mezi sebou soupeří a je jich tu celkem asi 200. Opičky pro nás původně byly jedním z hlavních důvodů návštěvy Gibraltaru, ale po jeho projití a výstupu na samotnou horu pěšky musíme zhodnotit, že opičky vlastně nebyly to nejlepší na celé rezervaci, i když teda krásně dotváří unikátnost oblasti. Tady na Apes Den jsme se poprvé setkali s minibusy, které na těchto highlightech hory vysadí turisty, udělají fotky a jedou dále. Minibusů je dost, jako všude jinde.

Od vyhlídky dále směrem k visutému mostu Windsdor. Pokud se bojíte výšek, mírného rozkývání mostu od větru nebo od ostatních turistů, můžete most bezpečně obejít. Každopádně je to docela hezký zážitek, a to i přes to, že je most relativně krátký. Odměnou Vám tu budou výhledy na Gibraltarský průliv.

Dále naše kroky směřovaly k St. Michael Cave, vápencové jeskyni. Samotná jeskyně není příliš velká, ale je velkým turistickým lákadlem, a to i díky osvícení vápence uvnitř jeskyně. My už  jsme se dále stáčeli směrem doleva k vyhlídce SkyWalk. Na SkyWalk jsme narazili asi na nejpočetnější skupinu opiček a turistům, musím říct že tu byly opičky asi nejvíc odrzlé. Není se čemu divit, protože se tu soustřeďuje relativně hodně lidí a i přes zákaz, lidé opičky krmí. Tady na vyhlídce jsme právě byli svědky, kdy jedna opička udeřila ženu do obličeje. Je důležité chovat se k opicím s respektem a dodržovat daná pravidla. Stále je zapotřebí mít na paměti, i přesto, že jsou tu jasnou turistickou atrakcí, že jsou opičky divoká zvířata. Samotná vyhlídka SkyWalk už se celá nacházela v oblaku, a tak jsme byli trochu zvědaví, jaké výhledy nám počasí umožní. Měli jsme alespoň na chvíli štěstí, přeci jen se nám vždy na chvíli otevřel výhled a mohli jsme se tak podívat i na drouhou stranu hory, kde se nacházela pláž.

Dále naše kroky směřovaly ke Great Siege Tunnels. Tunely jsme navštívili dva, a v tomto se nám líbilo více. Tunel je dlouhý a mají zde hezky udělané rekvizice. V historii byl Gilbraltar dlouhou dobu obléhán a tunely vznikly právě z tohoto důvodu. Po cestě zpět k Morish Castle jsme ještě navštívili World War II. Tunnels. Takových zastávek nebo vyhlídek je po celé hoře nespočet a záleží na Vás, kterým směrem se vydáte.

Od tunelů jsme se vydali zpět do centra na hlavní ulici Main Street. Dali jsme si zaslouženou kávu, u které jsme nadepsali pohledy, které jsme jak jinak, vhodili do červených poštovních schránek. Měsíc po návštěvě pohledy stále nedorazily. Pohledy z Andalusie už doma máme. Nakonec jsme se chtěli ještě zajít podívat na nejjižnější bod Gibraltaru, nazývaný Europa Point, kde se nechází i krásný maják. Každopádně s 37 000 kroky v nohách jsme museli dát za vděk autobusu. Alespoň jsme tak zkusili, jestli v autobusech berou kromě liber i eura - berou.

Krásný den na Gibraltaru. Načasování asi nemohlo být lepší, protože jsme si dali výlet na toho malé území přesně doprostřed naší dovolené, při které jsme objevovali po většinu času právě města. Návštěvu určitě doporučujeme, byl to pro nás jeden z nejlépe strávených dnů v této oblasti. 

Vstupní podmínky na Gibraltar?